Ubytování v ČR

Ubytování v ČR => Liberecký kraj => Turnov => Hotel Lázně Sedmihorky Turnov

Hotel Lázně Sedmihorky

Bývalé vodoléčebné lázně, dnes kongresový a relax hotel se širokým spektrem relaxačních služeb a vodoléčby. Relaxační a ozdravné centrum Zátiší s nabídkou koupelí, masáží, rašelinových procedur, sauny, fitness. Hotel je v provozu od dubna do října.

Ceník

léto:165 zima:1 mimo sezónu:1 Kč/lůžko

Poloha

Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr.Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou Skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj.8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov-Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým \\\\\\\\\\\\\\\\/šéfem\\\\\\\\\\\\\\\\/ dr.Šlechtou již 28.července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842. Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království.Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název \\\\\\\\\\\\\\\\/Sedmihorka\\\\\\\\\\\\\\\\/ (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen \\\\\\\\\\\\\\\\/Sedmihorka\\\\\\\\\\\\\\\\/, jinak po majiteli panství také \\\\\\\\\\\\\\\\/Aloisův\\\\\\\\\\\\\\\\/, dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob,o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr.Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana NeruduJan Neruda sleduje koupající se dívku, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J.Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté,nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv.válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr.Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992. Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé Skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta.Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami,sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa.Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A.Šlechta zemřel 2.ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv.Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr.Šlechtovi byl odhalen na svátek sv.Antonína 13.6.1890. Přesto,že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj.se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr.Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr.Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídkou služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz.

Popis pokojů

24 x dvoulůžkový pokoj Standard / 48 lůžek 8 x třílžůkový pokoj Standard / 24 lůžek 5 x čtyřlůžkový pokoj Standard / 25 lůžek 33 x pokoj Tour / 86 lůžek Celkem 183 lůžek ve 70 pokojích.

Kapacita:

45x1 13x2 10x3 7x4 kapacita:183 osob

Stravování

snídaně formou buffetu, večeře a obědy formou menu nebo á la carte na Podzámecké krčmě

Vybavení

Parkoviště, internet, zvíře na pokoji, WC na pokoji, sprchy na pokoji, satelit/kabelovka.

Další komentář k vybavení:

Relaxační centrum, parkoviště, restaurace s letní terasou - Podzámecká krčma, kavárna, Kongesový sál, Modrý salonek, kolonáda, Šlechtův sál, Penzion Podháj (pokoje tour)

Okolí hotelu

Zámek Hrubá Skály, Hrad Valdštejn, Trosky, Kost. Zámky Hrubý Rohozec, Sychrov, Humprecht. Hruboskalské skalní město, Suché Skály, Prachovské skály, Drábské světničky. Množství turistických i cykloturistických tras zvládnutelné i s kočárkem

Kontaktní informace

URL:www.hotelklik.cz
adresa: Karlovice u Turnova 12 Turnov

Přímá objednávka do hotelu

Jméno: Příjmení:
Od: Do:
email:
telefon:
Váš další vzkaz:

Ochrana kvůli spamu: Kolik je dva krát dva?

Další objekty z katalogu ubytovanivcr.cz podle vzdálenosti


info Přidat/Editovat Odkaz